Zámek Slavkov u Brna

Slavkovsky zamek rozkladajici se v rovinate krajine jizni Moravy na okraji stejnojmenneho mestecka je znamy nejen svymi architektonickymi a umeleckymi kvalitami, ale take udalosti evropskeho vyznamu, ktera se odehrala v jeho zdech, nebot se v nich po vyhrane bitve 6. 12. 1805 sesel k podepsani primeri francouzsky cisar Napoleon s porazenymi spojenci: rakouskym cisarem Frantiskem I. a ruskym carem Alexandrem. Prubehu slavkovske bitvy a jejim dusledkum je venovana expozice instalovana v jednom ze zameckych salu.

Zaklady zamku, ktery patril mocnemu rodu Kounicu, pochazeji ze 16. stoleti. Starsi stavba byla pohlcena na konci 17. stoleti novostavbou reprezentativniho sidla, jehoz projekt vypracoval Domenico Martinelli na podklade planu Enrica Zuccaliho. Stavbu ridil Vaclav Petruzzi. Na zaverecnych upravach se pravdepodobne podilel i slavny rakousky architekt Josef E. Fischer z Erlachu. Stukove prace v salech prvniho patra provedl stukater Santino Bussi a nastenne malby vytvoril kolem roku 1701 Andrea Lanzani. Malby centralniho salu a kaple z 60. let 18. stoleti jsou dilem Josefa Pichlera a jeji socharska vyzdoba pochazi z ruky Frantiska X. Messerschmidta.

V zameckych interierech i obrazarne se nachazeji obrazy prednich evropskych baroknich mistru, protoze Kounicove, poverovani cisarem diplomatickym poslanim, navstivili radu zemi Evropy. Z obrazu zvlaste vynikaji portrety Kounicu od dvorniho malire Ludvika XIV. Hyacintha Rigauda, Itala Andrey del Pozzo a dalsich maliru. Socharskou vyzdobu, dnes soustredenou v rekonstruovane barokni zahrade, provedli Giovanni Giuliani a Ignac Lengelacher.

Top